Jdi na obsah Jdi na menu
 


Parkur (Skoky)

11. 2. 2009

Parkurové skákání

Parkur obsahuje několik stupňů obtížnosti. Od nejlehčího stupně, který se značí ZM, až po ten nejtěžší, označovaný jako TT. Každý stupeň obtížnosti má danou výšku překážek, přes které kůň skáče. V každém stupni obtížnosti může být překážka vyšší o 10 cm, než je předepsaná výška. Např. pokud má stupeň obtížnosti Z danou výšku 100 cm, může být překážka zvýšena na výšku 110 cm.
Dále se dá parkurové ježdění ještě rozdělit na různé druhy soutěží, jako je klasická soutěž, dvoufázové skákání a stupňovaná obtížnost.

Při klasické soutěži se jedná o určitý stupeň obtížnosti. V první jízdě rozhodují pouze chyby, které soutěžící kůň udělal. Není zde však posuzován čas. Pokud se stane, že více jezdců zajede parkur bez chyby, pokračuje se rozeskakováním. Do této části soutěže je umístěno méně překážek než do základní části, ale na druhou stranu mohou být zvýšeny až o 10 cm. V rozeskakování se již na čas hledí, jelikož se může stát, že opět zajede několik jezdců svou jízdu bez chyby, bude to právě čas, co bude rozhodovat o vítězi.

Dvoufázové skákání, tzv. dvoufázovka. Při tomto závodě se jedná o soutěž, která nemá přímo určený stupeň obtížnosti. Její zápis vypadá asi takto: 120/130. To znamená, že v první fázi soutěže jsou překážky do 120 cm (stupeň L) a v druhé fázi pak do výšky 130 cm (tj. stupeň obtížnosti S). Soutěž poté probíhá tak, že pokud jezdec projede první část závodu bez chyby, postupuje do druhé části, kde je však měřen i čas. Pokud se však stane, že kůň udělá chybu již v první části, tak do druhé části už nepokračuje.

Při stupňované obtížnosti, neboli postupce, jsou překážky postavené od těch nejmenších po největší. Bodování je jiné, než u předešlých soutěžích. Při tomto skákání lze získat pouze určitý počet bodů a to tak, že za jednu bezchybně skočenou překážku je jeden bod, za dvě dva body, atd… Tyto soutěže jsou zakončeny tzv. žolíkem, což bývá nejvyšší skok a za jeho skočení bývá připsán dvojnásobný počet bodů, ale na druhou stranu, pokud kůň tuto překážku shodí, je mu dvojnásobný počet bodů odečten. Druhá možnost je skočit vedle tzv. "žolíka" klasický oxer, který je ale bodován běžným počtem bodů.

Přehled všech stupňů obtížnosti:
ZM - 80 cm
Z - 100 cm
ZL - 110 cm
L - 120 cm
S - 130 cm
ST - 140 cm
T - 150 cm
TT - 160 cm

Penalizace

Na všechny penalizace existují jistá pravidla, která jsou dána a jsou zapsána v tabulkách. V případě, kdy se stane, že kůň překážku nepřeskočí nebo přestane poslouchat jezdce, dostává trestné body nebo je vyloučen.

Stupnice

Stupnic, podle kterých se hodnotí a boduje jízda je několik.
Např. stupnice typu A se hodnotí takto. Za shození, zboření překážky nebo za dotyk končetiny koně vodního příkopu jsou připsány 4 trestné body. Když kůň odmítne poslouchat dostane 3 trestné body. Za druhé odmítnutí poslušnosti je 6 trestných bodů. Pokud se stane, že kůň odmítne poslouchat potřetí či pád jezdce nebo dokonce pád obou je soutěžícím určeno vyloučení. Pokud jezdec s koněm překročí časový limit je mu za každou započatou vteřinu připisován 1 trestný bod.

Pokud se bude hodnotit podle stupnice typu C, podle které se hodnotí na většině světových soutěžích v parkuru, budou trestné body udělovány takto: za shození, poboření překážky či dotyku končetiny koně vodního příkopu, budou "účtovány" čtyři trestné body. Při prvním odmítnutí poslušnosti je jezdec s koněm penalizován čtyřmi trestnými body. Při druhém odmítnutí jsou rovněž uděleny čtyři trestné body. Pokud se stane, že kůň odmítne po třetí poslouchat nebo shodí jezdce či spadne sám je jasné vyloučení.

Překážky

Při soutěžích v parkurovém skákání se používají různé druhy překážek. Tyto překážky se dělí na dva základní druhy. Jsou to kolmé skoky a oxery.

Oxer
Oxery jsou takové překážky, na nichž je kůň nucen skákat nejen do dálky, ale i do výšky. Tyto překážky jsou konstruovány tak, aby při kontaktu končetiny koně a překážky ihned spadly.

Kolmé skoky
To jsou překážky, které jsou vertikálně uspořádané na sebe. Jsou to velice složité překážky, jelikož má kůň jen málo času si uvědomit, jak je překážka vysoká a rozhodnout se jak vysoko má skočit.

Základní oxer
Základní oxer se řadí mezi nejtěžší překážky zařazené do parkurových závodů. Je sestaven ze stejně vysokých překážek postavených za sebou. Tato překážka se skáče jedním skokem.

Dvojbradlí "doublebar"
Jedná se o překážku typu oxer, která má dvě řady stojících kavalet, které jsou různě vysoké a jsou postaveny blízko u sebe.

(Kavalet = cvičná překážka pro základní výcvik koně ve skoku. Skládá se ze dvou křížových stojanů spojených tyčí 3-3,5m dlouhou. Používá se ve třech výškách 25, 45-50, 75-80 cm, pozn. redakce)

Trojbradlí "tripplebar"
Jedná se opět o překážku typu oxer, ale s třemi řadami různě vysokých stojících kavalet, které jsou blízko u sebe.

Zeď
Je to kolmá překážka sestavená z kusů dřeva. Je pro koně velmi nepříjemná, jelikož koně nevidí místo doskoku.

Kozí hřbet
Překážka podobná trojbradlí, ale prostřední kavaleta je vyšší než první a poslední. Avšak tato překážka se na soutěžích příliš nevyskytuje.

Kříž (křížek)
Je to jedna z nejjednodušších překážek. Je složena pouze ze dvou kavalet sestavených přes sebe do tvaru písmene X.

Vějíř
Je složen ze tří kavalet, které vycházejí z jednoho sloupu a vějířovitě se rozevírají do třech sloupků. To umožňuje, aby kůň mohl skákat na jedné straně jako kolmý skos a druhé straně jako trojbradlí.

Vodní příkop
Další překážkou, kterou je možno vidět při parkurovém ježdění, je tzv. Vodní příkop. Můžeme ho vidět ve dvou typech. První typ je široký příkop, který má před sebou nízký živý plot. Druhý typ je v kombinaci s kolmým skokem či klasickým oxerem. Pro kontrolu chyb je na doskoku umístěna bílá páska.
 
Přírodní skoky
Jsou to ty překážky, které jsou vyrobené z různých přírodních materiálů, jako jsou např. holé kmeny stromů nebo tzv. živý plot. Tyto překážky se řadí mezi obtížné a v některých případech se stává, že se kůň těmto překážkám vyhýbá.